Obec vznikla jako lesní lánová ves patrně postupným osídlováním podle toku Jeřice. První písemná zmínka o ní je z roku 1464, kdy je nazývána Nywensdorf. Tehdy byl pro biberštejnského leníka Heinricha von Kyaw postaven v obci zámeček s panským statkem. Od Kyawů odkoupili roku 1498 statek Schwanitzové, kteří jej vlastnili až do roku 1595, kdy jej koupila Kateřina z Redernu, která zde měla vdovské sídlo a nechala postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie. Po Albrechtu z Valdštejna, který statek prodal Jakubu Heisternovi, se vystřídalo několik dalších majitelů, až konečně v roce 1712 Johann Joachim Pachta zámeček prodal Václavu Gallasovi a Nová Ves byla definitivně připojena k libereckému panství.
Ve středověku začal v původně zemědělské obci vznikat také průmysl. Již roku 1454 byla v obci pila na dřevo, kterou zničila povodeň roku 1595. Od roku 1612 do roku 1948 se v místním pivovaru vařilo pivo. Hlavním průmyslem však byl, stejně jako v okolí, průmysl textilní – zejména zpracování bavlny.
Největšího rozmachu dosáhla obec na začátku 20. století, kdy roku 1900 měla obec 211 domů a 1809 obyvatel. Dokonce i po druhé světové válce působilo v obci 12 hospod, 2 pekaři, 3 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, kolářská dílna, truhláři, 2 kovárny, zámečnictví, liščí kožešinová farma, 2 mlýny, provozovna na výrobu mýdla, brusírna skla, pletárna punčoch a mnoho dalších drobných živností. Po odsunu Němců počet obyvatel prudce poklesl. Roku 1980 byla Nová Ves sloučena s Chrastavou, osamostatnila se až v roce 1992.
